Stránky specialisty HONZY

Cuki (přímé údery), uči (kyvné údery), geri (kopy), uke (kryty) jsou základními technikami KARATE. Žáci se mohou snadno naučit provádět tyto základní pohyby v době o málo delší než dva měsíce, ale dosažení jejich dokonalého provedení může být pro mnohé z nich nemožné. Vzhledem k vysoké náročnosti technik karate musí žáci cvičit pravidelně a s nejvyšším možným soustředěním na preciznost každého prováděného pohybu. 

Techniky karate nejsou produktem několika nadšenců, kteří se rozhodli před pár lety vymyslet nějaké bojové umění. Ve skutečnosti karate je koncentrátem zkušeností mnoha generací bojovníků, kteří tyto techniky často používali v reálném boji o záchranu svého života. Každý pohyb v karate byl tisícekrát ověřován a dotvářen do výsledné podoby, která představuje optimální variantu k dosažení cíle. Karate přitom zdůrazňuje, že cílem není útok, ale efektivní obrana proti útočícímu nepříteli! Nesprávné provedení techniky v praxi znamená nic jiného, než to, že použitím techniky nebylo dosaženo cíle.

Aby mohly být techniky správně uplatňovány, je nutné pochopit jejich vnitřní logiku a to není možné bez uplatnění vědeckých metod studia. Nyní jsme možná zklamali některé z vás, kteří se chtějí stát karatisty-samouky. Karate je jedním z nejnáročnějších bojových umění a jeho žáci se musí učit technikám pod dohledem zkušeného instruktora, který by měl mít k tomuto účelu systematicky zpracovaný tréninkový plán. Trénink karate lze označit za vědecký jedině tehdy, je-li veden na základě správných fyzických a fyziologických principů. Naši předchůdci přitom vytvořili a zdokonalili techniky karate souvislým studiem a praxí tak, že tyto techniky odpovídají moderním vědeckým principům. To ovšem neznamená, že tréninkové metody karate nelze dále rozvíjet a zdokonalovat. K tomu je zapotřebí techniky soustavně analyzovat s neustávajícím úsilím po zlepšení.

Jsou to forma pohybu, rovnováha a těžiště. Karate není pouze sportem, který se soustřeďuje na optimální využití lidského těla nebo na uplatnění principů fyziky a fyziologie. Správná forma je v karate obzvláště důležitá. Všechny části těla musí harmonicky spolupracovat, aby se dosáhli nezbytné stability při zachycení nárazu vzniklého provedením úderu nebo kopu. Aby se bránil nebo útočil, musí stát žák karate často na jedné noze. Zde je rovnováha nanejvýš důležitá. Jestliže jsou chodidla ve větší vzájemné vzdálenosti s výsledným snížením těžiště těla, kop nebo úder budou silnější. Snadnější však bude pohyb s těžištěm položeným o něco výše a s chodidly v menší vzájemné vzdálenosti, než je vzdálenost maximální. Ač je tedy stabilita důležitá, je zde určitá hranice, za níž není dobré jít. Těžiště těla se vždy pohybuje. Někdy je tělesná hmotnost úměrně rozložena na obě nohy, někdy je jedna noha zatížena více než druhá. Při provádění joko geri (kop stranou) je hmotnost zcela přesunuta na jednu nohu. V tomto případě musí žák stát na jedné noze pevně, jinak náraz z provedeného kopu naruší jeho rovnováhu. Jestliže však stojí na jedné noze příliš dlouho, jeho protivník může snadno zaútočit. Jeho rovnováha se tedy musí soustavně přesouvat z jedné nohy na druhou, jeho těžiště se musí rychle přesouvat zprava doleva a znovu zpět, aby nedal protivníkovi příležitost k útoku. Současně žák musí stale hledat odkrytí v protivníkově obraně.

Samotná zásoba svalové síly nestačí k vyniknutí v bojových uměních ani v žádném jiném sportu. Důležité je účinné využití sily. Aplikace síly při každém pohybu závisí na mnoha faktorech. Jedním z nejdůležitějších faktorů těchto pohybů je rychlost. Základní techniky úderu a kopů v karate dosahují vysokého sílového účinku koncentrací maxima síly v okamžiku nárazu. Tato koncentrace síly velmi závisí na rychlosti, s níž je technika prováděna. Za jinak stejných okolností se větší rychlost vždy projevuje vzrůstem síly. Úder pokročilého karatisty probíhá rychlostí 13 m/s a vytvoří tak sílu nárazu 681 kg. Rychlost je důležitým prvkem v použití sily, ale rychlostí samotnou nelze dosáhnout nejvyššího účinku bez správné kontroly. V karate není vyžadován takový druh pohybu, kdy je těžkým předmětem pohybováno pomalu, nýbrž takový, kdy je lehkým předmětem pohybováno maximální rychlostí. Proto pomalá sílová cvičení nejsou v karate tak účinná, jako např. síla rozvíjena údery do úderového prkna (makiwary) vysokou rychlosti. Další princip, který je třeba si připomenout je, ze větší rychlosti lze dosáhnout, pokud síla působí po delší dráze k cíli. Např. Při kopu má být koleno kopající nohy co nejvíce skrčeno a tělo umístěno ve vztahu k cíli tak, aby se dolní končetina plně napjala v okamžiku nárazu. Čím delší bude dráha, po níž se pohybuje končetina k cíli, tím silnější kop bude proveden. Aby se zvýšila síla a rychlost, je nezbytné cvičit reakce na náhle a předem neznámé útoky. Tímto cvičením spolu s pochopením a využitím dynamických pohybů lze zkrátit čas na zareagovaní.

Koncentrace síly.

Úder nebo kop bude slabý, pokud se použije jen samotná paže nebo dolní končetina. K dosažení maxima síly je nezbytné využít sílu všech částí těla současně. Při provedení úderu či kopu se síla přemísťuje z centra těla, z hlavních svalů, ke končetinám a konci v ruce nebo noze. Tato sila se pohybuje od jedné části těla ke druhé rychlostí cca 1/1000 s. Celý pohyb od začátku do konce trvá pouze 0,15 - 0,18 s, pokud je potenciální moment v této akci správně využít. Trénink by měl byt veden tak, aby byla všechna dostupná síla soustředěna v kopající noze nebo v tlukoucí ruce. Je důležité, aby byly různé svaly a šlachy udržovány v uvolnění, což umožní okamžitou odpověď na změnu okolností. Pokud jsou svaly již v napětí, nelze je dále kontrahovat v okamžiku ohniska. Sila koncentrovaná v okamžiku ohniska musí být ihned uvolněna, aby se cvičenec připravil k následující akci. Stálý trénink střídaného napětí a uvolnění těla je velmi důležitý pro dosahování účinnosti při aplikaci technik KARATE.(viz. Analýza pohybu v karate)

Úloha svalové sily.

Síla pohybující tělem je vytvářena stahy svalstva. Dobře trénované, silné a pružné svaly jsou v karate rozhodující. I když je cvičenec dobře seznámen s teorií KARATE a zná principy dynamiky pohybu, jeho technika nebude účinná, bude-li mít nerozvinuté svalstvo. Proto je soustavný trénink nezbytný k posílení svalů těla. Má-li být trénink karate veden vědecky, je nutné vědět, které svaly jsou zapojeny při provádění té které techniky. Při cvičení nové techniky někdy žáci používají nejen nezbytné svaly, ale i svaly, které ve skutečnosti provedeni techniky ruší. Začátečníci se tedy musí pozorně řídit instrukcemi svých učitelů. Pokud vhodné svaly pracuji plně a harmonicky, technika bude silná a účinná. Na druhé straně, pokud se zapojí do činnosti zbytečné svaly, výsledkem bude přinejmenším ztráta energie a přinejhorším neúčinná technika. A konečně je důležitá i rychlost svalového stahu, neboť čím rychleji se sval smrští, tím vetší silu vytvoří.

Základním elementem v technice bojových umění i v jiných sportech je rytmus. Správné provedeni série pohybů v kterémkoli sportu je bez rytmu nemožné. Rytmus, zřejmý v pohybech sportovců, je také komplikovanější než hudební rytmus a nelze jej vyjádřit v terminech hudebního rytmu. Pro žáka karate je nutné naučit se správnému rytmu jak v základních technikách, tak i v pokročilejším sparringu (kumite). Zvláště důležitý je rytmus při provádění formálních cvičení (kata). Odedávna nás učí, že tři nejdůležitější elementy v provedeni katy jsou: aplikace sily ve správném okamžiku, kontrola rychlosti v technikách a při přechodu od jedné techniky ke druhé hladký přechod těla mezi technikami.Tyto požadavky nelze splnit bez rytmu. Provedeni katy člověkem ovládajícím karate je silné, rytmické a výsledně krásné. Pokud kata není provedena správně, je to jako když krasobruslař zkazí vystoupeni.

Správné časování je při užití techniky nanejvýš důležité. Je-li časování chybné, technika selhává. Kop nebo úder na cíl provedený příliš brzy nebo příliš pozdě je často bez výsledku. Začátek techniky je vždy z hlediska časování velmi důležitý. K účinnému zahájení svých specifických pohybů hráči baseballu a golfu provádějí nápřahy a máchnuti pro lepší odpálení. V karate není pro něco podobného vhodná příležitost, neboť během okamžiku může dojit k rozhodujícímu výsledku. Chyba v časování by byla katastrofální. Útok v karate musí byt proveden z pozice, kdy jsou ruce a nohy v obvyklém postaveni pro pohotovou reakci nebo obranu. Ruce a nohy musí byt vždy v takové poloze, z níž lze techniky provést snadno a rychle. Po provedeni techniky se musí ihned vrátit do původní polohy, připravené pro následující pohyb. Tělo musí byt navíc během těchto pohybu udržováno uvolněné, avšak bdělé, se svaly plnými energie a připravené na jakoukoli eventualitu.

Dolní část břicha a kyčle

Trenéři moderních sportů soustavně zdůrazňují úlohu boků k získání maximální sily při jakémkoli pohybu. ("Udeř svými boky", "Hoď svými boky", nebo "Dej do toho své boky".) V Japonsku se význam tanden vyučuje odedávna. Učitelé bojových umění i dalších umění a disciplin soustavně zdůrazňují důležitost tanden k dosazeni dokonalosti. Tato oblast se zdůrazňovala, neboť se věřilo, že zde je soustředěn lidský duch a že právě tato oblast poskytuje základnu pro sílu a rovnováhu. Ve skutečnosti je tanden oblastí pod pupkem ve středu těla. Ve vzpřímeném postoji je zde umístěno těžiště těla. Pokud je postoj v karate správný, těžiště by se mělo nalézat v tanden. Správný postoj umožňuje cvičenci zachovávat rovnováhu jak horních, tak i dolních částí těla a dosáhnout harmonické souhry svalstva a minimálních ztrát energie. Je-li sila koncentrovaná v tanden při provedeni technik karate, pánev a kyčelní kosti budou pevně podepírány stehny a trup pateří. Z této vzájemné podpory budou vycházet silné techniky. Střed těla, tj. dolní oblast břicha a kyčle, hraje velkou roli v našich rozličných pohybech. Zkuste tedy udeřit boky, kopnout boky a kryt boky.